Archive

Čapkova vize z R.U.R. se stává realitou. Lidi jsou pomalí a mají nemoci. Robot je zdravý a rychlý. Příběh z budoucnosti natolik blízké, že se stává současností. Roboti a roboty pro lidstvo a ještě více proti lidstvu. Na tři zákony robotiky zapomeňte. Každý z nás je nahraditelný

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“ 70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975. „Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná… Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj

Inscenace Jana Mikuláška vychází z obsáhlého díla Ingmara Bergmana, tvůrce pěti desítek filmů a více než 120 divadelních inscenací. V novém tvaru Persony se potkávají Bergmanovy hlubokomyslné, zachmuřené a osudem zkoušené postavy, aby vznikla nová spojení a nové významy. V blíže neurčitém bytě se odehrávají v podání osmi herců zhuštěná dramata, s každým novým nájemníkem přichází i nový příběh – střídají se zde tváře,

Emmi je sama a stárne. Salem je z Maroka a o generaci mladší. Je Salem koloušek Bambi? V kabaretní romanci s pohádkovými rysy, jejímž základním východiskem je původní scénář legendárního filmového tvůrce Rainera Wernera Fassbindera, ožívá něžně brutální motiv milostného setkání dvou diametrálně odlišných světů. S ironickým nadhledem sebevědomé režijní gesce Jana Friče, v razantně imaginativní scénografii Jana Štěpánka

Je možné umlčet svobodné myšlení? Markýz de Sade – pro jedny perverzní zvrhlík, pro druhé jeden z největších myslitelů své doby – tráví proti své vůli závěr života v ústavu pro choromyslné. I zde se však odmítá vzdát své literární tvorby. Texty se pokouší pašovat z blázince prostřednictvím mladičké švadlenky Madeleine. Mladý abbé se na naléhaní nového

Kolonizace vesmíru, nebo cesta do pravěku? Blížící se ekologická katastrofa na Zemi a teoretická možnost osídlení některé z planet naší sluneční soustavy je hlavní zápletkou hry Mars, německého dramatika Maria von Mayenburga. Zachránit si život tím, že se člověk stane jedním z kolonizátorů Marsu, je možné poté, co vybraní jedinci projdou náročným výcvikovým kurzem. Na odlehlém

Člověk v provizoriu. Opulentní vila na maloměstě, tlumená světla, luxusní schodiště. Ve vzduchu nejasná očekávání i nevyřčená tajemství. Dům patří zestárlému podnikateli Krausemu, který zde momentálně žije se svou druhou ženou, dvěma dospělými dcerami a zeťem. Všichni se snaží poctivě hrát své rodinné role. Starší, vdaná Martha, se společně s manželem Thomasem připravuje na příchod prvního potomka. Mladší Helena

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně! Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k

Max odjel. Bez rozloučení. Nikdo neví na jak dlouho. Nikdo taky ani neví, kde je. Až do chvíle, kdy se na jeho facebooku objeví video. Je na něm Max, jak popravuje „chlápka v oranžovém“. Spolužáci George a Simon nedopustí, aby se to stalo ještě někomu dalšímu. Všemi prostředky. Ale z vlastní hlavy to nemají. Celou akci řídí charismatický

Top