JEN MOMENTY V NAŠICH ŽIVOTECH, KTERÉ KŘIČÍ O POZORNOST

“Žijeme tak, jako sníme – sami.” Ale přeci jen jsme ve svém každodenním bytí svázaní nejrůznějšími závazky, povinnostmi a transakcemi. Obejdeme se tedy jeden bez druhého, když podstatou obchodu je nabídka na jedné straně a poptávka na druhé?

Inscenace otevírá témata závislosti/nezávislost člověka na systému, vzájemné závislosti jednoho na druhém, mýtu individuální soběstačnosti i konfliktů, které si neseme uvnitř sebe samých. Jak tenká je hranice mezi profesionalitou a lidským kontaktem? A jakou hodnotu mají péče, blízkost a vzájemnost v době, kdy lze téměř vše proměnit ve službu a kde je stále více našich vztahů zprostředkováno prací, trhem a ekonomikou výkonu?