Reflexe divadla
Divadlo tě fascinuje. Viděl/a jsi už snad všechno, co se dalo. Ale pořád ti to nestačí – chceš vědět víc! V této sekci najdeš přehled časopisů, podcastů a dalších platforem, kde můžeš svoje divadelní choutky sytit donekonečna.
Výstava k 50. výročí založení HaDivadla v Muzeu a galerii v Prostějově.
Vznik Hanáckého divadla byl v roce 1974 motivován záměrem mít v Prostějově divadelní soubor, který by naplňoval „kulturní politiku strany“. Osobnosti, které u jeho zrodu stály, však od počátku budovaly avantgardní nonkonformní divadlo studiového typu. Podařilo se jim vytvořit jednu ze zásadních scén české divadelní kultury, působící později v Brně už pod jménem HaDivadlo, kterou mimo jiné prošla i řada známých hereckých osobností.
Expozice čerpá z rozsáhlé loutkářské sbírky obsahující unikátní dokumenty předních marionetářských rodů a rodin, obzvláště moravských, a dále sbírky ochotnického loutkového divadla. Expozice nabízí jak typické loutky, dekorace, divadla a jiné dokumenty způsobem, který evokuje jejich divadelní funkci a historický kontext (sociální původ, společenské postavení a zázemí tvůrců, prostředí a atmosféru produkcí, konvence scénování, příznačný repertoár), tak loutky jako výtvarné artefakty neaspirující mnohdy na divadelní funkci.
Výstava Račte vstoupit do divadla vychází z polozapomenutého fenoménu divadelních cedulí, ukazuje jejich obsahový i formální vývoj a všechny funkce, které cedule a divadelní plakát plnily a plní: ve své době sloužily jako pozvánka na představení a často i jako umělecký artefakt, v současnosti jsou jedinečným pramenem teatrologického bádání, umožňujícím přesnou rekonstrukci repertoáru divadel. Výstava je však koncipována šířeji – jako obraz divadelního života v českých zemích od 17. století, kdy vznikaly první periochy řádových scén (předchůdci pozdějších cedulí), do poloviny 20. století, s přesahy až do současnosti.
Výstava přibližuje život a dílo významného básníka, dramatika, překladatele, editora a výtvarníka Ludvíka Kundery. Výstava se skládá především z fotografií Josefa Ruszeláka a sbírkových předmětů (korespondence, fotografie, rukopisy) z Kunderovy pozůstalosti.
Muzeum přibližuje fascinující svět filmu a nabízí zážitek pro děti i dospělé. Během návštěvy objevíte, jak film funguje, a poznáte jeho historii zábavnou a interaktivní formou. Originální exponáty propojují dějiny se současnými technologiemi. Stálé expozice bývají doplněny krátkodobými výstavami.
Muzeum představuje celoživotní dílo světově uznávaného filmového tvůrce Karla Zemana a jeho filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii 20. století. Expozice mapuje Zemanovu tvorbu od prvních animací a loutkových filmů ve čtyřicátých letech minulého století až po díla z jeho posledního tvůrčího období.
V rámci stálé expozice se Barrandov Studio představuje prostřednictvím kostýmů, rekvizit a dalších kuriozit. Filmpoint nabízí náhled do zákulisí filmových řemesel, konkrétně do kostymérny, maskérny a dílny, kde vznikají filmové dekorace.
eSbírky jsou český internetový portál, který je určen k online prohlížení digitalizovaných sbírkových předmětů českých muzeí a galerií. Platforma slouží odborníkům, badatelům i laické veřejnosti. Obsah eSbírek tvoří zejména fotografie, audio – video nahrávky či 3D modely a je zpřístupněn bez finančního, lokálního a časového omezení.
Divadelní sbírka svojí rozmanitostí dokumentuje historii divadelního umění z nejrůznějších hledisek. Je soustředěna především na historii divadla v Čechách a na Moravě v 19., 20. a 21. století a to jak profesionálního, tak amatérského. Sbírka obsahuje okolo 750 000 předmětů.
Knihovna je k dispozici všem zájemcům o divadlo od vědců a teoretiků, přes divadelní profesionály a studenty až po amatérské nadšence.
KDU je jednou z největších knihoven se zaměřením na oblast divadla. Knihovní fond obsahuje přes 120 000 svazků odborné divadelní literatury, divadelních textů, literatury příbuzných oborů, periodik a audiotéku. Přijďte – zaregistrujte se – bádejte.
Skladba knihovního fondu vychází z akreditovaných studijních programů divadelní a hudební fakulty (dramatická umění, taneční umění, hudební umění), k zapůjčení jsou knihy (vč. skript, divadelních her, beletrie), hudebniny, časopisy, CD, DVD, závěrečné práce. Součástí knihovny je Fond umělecké dokumentace.
Knihovna je přístupná i pro veřejnost.
Širokou škálu knih a časopisů vztahujících se k tématu divadla nabízí Ústřední knihovna Filozofické fakulty MU (areál na Arne Nováka) a specializovaný fond najdete v Knihovně KDS FF MU.
Knihovna je přístupná i pro veřejnost.
Archiv a knihovna Centra experimentálního divadla se sídlem v Divadle Husa na provázku.
Knihovna je přístupná badatelům a veřejnosti ve vybraných návštěvních hodinách po předchozí e-mailové rezervaci.
Divadelní a filmové oddělení slouží odborníkům i široké veřejnosti. Knižní fond obsahuje divadelní hry, memoárovou literaturu o hercích a tvůrcích, časopisy, sborníky, filmové scénáře, encyklopedie a slovníky či filmy na DVD.
Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně existuje od roku 1955 a spravuje sbírku teatrálií (ponejvíce moravik). V současné době pracoviště spravuje více než 87 tisíc sbírkových předmětů a odbornou specializovanou knihovnu o 14000 titulech. Struktura sbírky v zásadě vychází z tradičního pojetí. Základem jsou průvodní dokumenty jednotlivých složek divadla. Z toho hlediska je sbírka teatrálií systemizována, tzn. dokumentuje např. vývoj scénografie, dramaturgie atd. Je zpřístupněna především badatelům v oboru, ne laické veřejnosti.
Informace o inscenacích, uměleckých souborech a historii divadla najdete v archivech konkrétních divadel.
Návštěva je možná po předchozí domluvě – více informací najdete na webu divadel.
Divadelní archiv obsahuje fotografie, výstřižky, programy, plakáty, premiérové pozvánky ad. k inscenacím a umělcům NdB, dokumentaci ke koncertům, festivalům, zahraničním zájezdům NdB, výstavám, slavnostním představením, divadelním výročím, státním návštěvám ad. Dále dokumentaci k budovám, divadelní časopisy a hudební dokumentaci (notové materiály, libreta, činoherní texty).
Návštěva studovny je možná po předchozí domluvě.
Inscenace, umělci, denní program, obrazový materiál a další informace.
Badatelská návštěva je možná pouze po předchozí e-mailové rezervaci.
Přehled dramaturgických úvodů a besed po představení najdete v aktuálním programu divadla.
Dramaturgické úvody probíhají před představením a jejich cílem je přiblížit divákům tvůrce a dílo, a také inscenační uchopení.
Moderované besedy s tvůrci a herci probíhají po představení.
Přehled lektorských úvodů najdete v aktuálním programu divadla.
Lektorské úvody probíhají před představením a jejich cílem je přiblížit divákům tvůrce a dílo, a také inscenační uchopení.
Přehled lektorských úvodů najdete v aktuálním programu divadla.
Lektorské úvody probíhají před představením a jejich cílem je přiblížit divákům tvůrce a dílo, a také inscenační uchopení.
Výstava představuje ilustrace – papírové koláže výtvarnice Venduly Chalánkové k nově vydané knize Mářiny paměti. U Janáčků. Zapsala Marie Trkanová podle vyprávění Marie Stejskalové, hospodyně v rodině Leoše Janáčka. Knížka nazvaná U Janáčků byla poprvé vydána roku 1959, poté ještě dvakrát v letech 1962 a 1998, a pokaždé se setkala s velkým ohlasem a oblibou u čtenářů nejen z řad milovníků Janáčkovy hudby.
Kdyby nebylo prvním plně elektrifikovaným divadelním domem bez záložních plynových rozvodů, obešlo by se otevření dnešního Mahenova divadla 14. listopadu 1882 standardní slavností. Technická vymoženost však přilákala odborníky i zvědavce, příznivce i odpůrce a učinila z otevření divadla senzaci a jedinečnou událost. Čím vším se pyšní budova někdejšího německého Městského, dnešního Mahenova divadla přiblíží e-výstava archivu NdB MAHENOVO DIVADLO *140.
V přednášce filmové, divadelní a rozhlasové autorky Anny Gruskové se budou ohledávat devadesátá léta, počátky samostatného slovenského divadla i vztahy slovenského a českého divadla, zatímco v přednášce dramaturga Mira Dacha bude zkoumán obraz současné podoby slovenské scény v analýze generačního střetu mezi klasickým divadlem ve službách dramatu a autorským divadlem nastupující generace.
Doprovodná prezentace k reprízám autorského dokumentárního projektu Než skončí válka / До кінця війни s režisérem Maxem Nowotarskim a pedagogem, dokumentaristou a divadelníkem Břetislavem Rychlíkem.
I když hlavní předmět jeho zájmu tvořila literatura, zasáhla renesanční osobnost LUDVÍKA KUNDERY do mnoha dalších odvětví, zejména do divadla a výtvarného umění. Na přelomu 50. a 60. let 20. století navázal úzkou spolupráci s tehdejším vedením Mahenovy činohry, především s uměleckým šéfem Milošem Hynštem a dramaturgem Bořivojem Srbou, a přímo pro činohru NdB napsal několik her. Jeho autorskou a dramaturgickou spolupráci s činohrou NdB v 60. letech 20. století i dramatická díla později provedená Mahenovou činohrou připomíná nová e-výstava archivu NdB.
Setkání s Eduardem Kudláčem a aktéry souboru Mestského divadla Žilina, ceněné regionální scény slovenské divadelní mapy s progresivní dramaturgií.
Řada zajímavých přednášek a workshopů zaměřených na uměnovědnou problematiku je určená zejména pro studenty třetích a čtvrtých ročníků středních škol, kteří zvažují studium některého uměnovědného oboru na Filozofické fakultě MUNI. Účastníci akce si mohou vybrat z pestré palety kurzů, jejichž témata jim přiblíží různé druhy umění a obory s nimi spojené. Setkat se tak mohou s architekturou, divadlem, hudbou, estetikou, komiksem, výtvarným uměním, ale i zážitkovou pedagogikou.
Přednáška z cyklu Světem divadla se bude věnovat hlavním znakům divadla absurdity a kanonickým jménům s ním spjatých jako je Samuel Beckett, Eugène Ionesco nebo Jean Genet. Nad toto povinné a zásadní penzum dojde i na prvky absurdity v tvorbě A. P. Čechova, Jean-Paul Sartra nebo Franze Kafky, kteří jsou pomyslnými otci absurdní literatury. Dojde i na dramatiku polskou a v neposlední řadě na autory spjaté s českým divadlem 60. let jako je Václav Havel nebo Pavel Landovský. Přednáška se uskuteční na Studiu HaDivadla a povede ji teatrolog a student režie Jan Doležel.
Interaktivní instalace vznikající v rámci 33. ročníku Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER!
Výstava připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Výstava prostřednictvím toho nejlepšího a nejzajímavějšího ze sbírek Divadelního oddělení Národního muzea ukazuje, jakými peripetiemi procházelo za více než dvě stě let postavení divadelních tvůrců ve společnosti.
Procházka s historickým výkladem po stopách vzniku ČSR s průvodcem Martinem Koplíkem. Na procházku navazuje představení Ve jménu republiky v Divadle Polárka.
17.00–18.00 / procházka s průvodcem Martinem Koplíkem – začátek před Hudební fakultou JAMU (Komenského nám. 6, Brno) a konec v centru Brna
Edice populárně naučných přednášek napříč historií divadla – a tedy i lidstva. Od mladých divadelníků pro mladé diváky. Přednáška se uskuteční na Studiu HaDivadla a povede ji teatrolog a student režie Jan Doležel.
V 21:30, bezprostředně po představení inscenace Asylum, srdečně zveme diváky na besedu s mimořádnou osobností izraelského současného tance, choreografem a uměleckým vedoucím Kibbutz Contemporary Dance Company, Rami Be’erem. Besedu povede v hledišti Mahenova divadla v anglickém jazyce Thoriso Magongwa, sólista Baletu NdB.
Divadelní svět Brno v letošním roce iniciuje vznik celovečerního dokumentu Smrti a sny Evy Tálské – portrét divadelní básnířky o přední české režisérce, jejíž tvorba je úzce spjata s Divadlem Husa na provázku a Brnem. Ve spolupráci s Českou televizí vznikl v režii Robina Kvapila ojedinělý portrét výrazné ženské osobnosti. Premiéra dokumentu se odehraje v předvečer festivalu 23. 5. v sále Divadla Husa na provázku a bude doprovázena interaktivní instalací Po stopách Evy Tálské –symbolicky odkazující na tradiční divadelní „výprodeje“ Studia Dům.
Výzkumná laboratoř CED_observer ve spolupráci s Knihovnou a archivem Centra experimentálního divadla si vás dovolují pozvat na čtvrté z řady nepravidelných diskusních setkání – kulatý stůl na téma Digitální divadlo, digitální publikum?
Diskuse proběhne v anglickém jazyce.
Jeho oceňované knihy rozhovorů Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak prý některým lidem změnily život. V čem změnilo setkání se samotáři život spisovateli a novináři Aleši Palánovi? A jak se jeho respondenti vlastně staví k představě zdivadelnění svých svérázných příběhů a postojů? Beseda s autorem jako společné naladění se na dlouho očekávanou pražskou premiéru inscenace Divadla Husa na provázku. Vstup pro diváky následujícího představení zdarma.
Monografická výstava ESTER KRUMBACHOVÁ představuje autorčinu dvacet let nepřístupnou pozůstalost. Ester Krumbachová (1923–1996) od roku 1953 pracovala jako divadelní výtvarnice – nejprve v Českých Budějovicích, později v Praze. Podílela se na mnoha výrazných filmech české nové vlny. Ester Krumbachová patří mezi klíčové osobnosti české kultury druhé poloviny dvacátého století; její charakteristický literární styl a originální výtvarný jazyk určil vizuální, dramaturgickou i režijní podobu řady českých filmů a divadelních her a ovlivnil mnoho dalších umělců.
Tato talentovaná absolventka brněnské Janáčkovy akademie múzických umění (1973) dozrála během své divadelní praxe ve znamenitou protagonistku experimentálního pohybového herectví, svébytnou a mimořádně invenční herečku, režisérku, divadelní manažerku i pedagožku. Společně si připomeneme životní osudy Niky Brettschneidrové, neobyčejné ženy, signatářky Charty 77, které se podařilo po nucené emigraci společně s manželem Ludvíkem Kavínem vytvořit vlastní, osobité divadlo Theater Brett ve Vídni.
CED_Observer ve spolupráci s Knihovnou a archivem Centra experimentálního divadla si vás dovolují pozvat na třetí z řady nepravidelných diskusních setkání – kulatý stůl na téma Od aktivismu k umění a zpět.
Setkání se uskuteční u příležitosti právě probíhající výzkumné stáže CED_Observer, která nyní probíhá v CED již potřetí. Jejím tématem je vztah lidského těla a prostoru, jež prozkoumává prostřednictvím několika-blokového programu. Téma tzv. artivismu je jedním z nich. O tom, jak lze uvažovat o umělecké tvorbě ve vztahu k jejím společenským a politickým významům, budeme hovořit v pátek 21. ledna 2022 od 16:00 ve Studiu CED (první patro budovy).
Oslava výročí 30 let od založení Ateliéru scénografie a znovuotevření Studia Marta s jeho zakladatelem Janem Konečným.
Za jakých okolností je slovo tvůrčí? Proč mají přechodníky právo na přežití v českém jazyce a kapitalismus musí být překonán? Druhá z pravidelných besed německého slavisty a literárního překladatele, zakladatele brněnského klezmer souboru HaChucpa a dlouholetého pedagoga JAMU Wolfganga Spitzbardta se dotkne témat konzumu a kapitalismu. Představeny budou v této souvislosti i české překlady textů německy píšícího filozofa korejského původu Byung-Chul Hana, který přináší pronikavou diagnózu kapitalistického přístupu ke světu.
Mezinárodní divadelní konference, každoročně pořádaná Divadelní fakultou JAMU, se těší na svůj další ročník! Téma letošního ročníku bylo původně plánováno na listopad 2020 a letos se konečně dočkáme!
Konference se uskuteční v Brně, jsme ale připraveni i na hybridní formu a online přenosy!
V rámci Horizontů teatrologie tentokrát představíme přednášku Filipa Jekkela na téma Stanislavského vplyvy na vývoj súčasných hereckých techník v USA na príkladoch Meisnerovej hereckej techniky a hereckej techniky Practical aesthetics.
Událost proběhne pouze v online režimu přes ZOOM: https://cesnet.zoom.us/j/93888917178
Knihovna a archiv Centra experimentálního divadla si vás dovolují pozvat na druhé z řady nepravidelných diskusních setkání – kulatý stůl na téma kontexty a východiska tvorby Petera Scherhaufera. Uskuteční se u příležitosti projekce nového dokumentu 𝑀𝑢́𝑑𝑟𝑦 𝑏𝑙𝑎́𝑧𝑜𝑛 – 𝑃𝑒𝑡𝑒𝑟 𝑆𝑐ℎ𝑒𝑟ℎ𝑎𝑢𝑓𝑒𝑟 v Divadle Husa na provázku v pátek 5. listopadu 2021. Za účelem reflexe díla Petera Scherhaufera jsme oslovili šest hostů z řad divadelních praktiků i teoretiků, aby neformálně pohovořili o svých výzkumech a přímých zkušenostech spojených se Scherhauferovou uměleckou tvorbou.
Křest knihy Kláry Hanákové věnující se jednomu ze zakladatelů DHNP
Zdeněk Pospíšil – režisér s velmi pohnutými i dobrodružnými životními osudy je širší veřejnosti znám jako tzv. pokrývač her tehdy zakázaného spisovatele Milana Uhdeho a tvůrce legendární Balady pro banditu, vytvořil však množství dalších pozoruhodných inscenací např. v Dětském studiu DNP, které založil, či ve spolupráci s nejrůznějšími amatérskými soubory. Donucen dobovými okolnostmi rozhodl se v roce 1980 emigrovat do Švýcarska, kde se snažil ve své divadelní kariéře pokračovat založením Divadla Na konci provázku i jiných společností. Po listopadové sametové revoluci se do Československa vrátil a stal se ředitelem Hudebního divadla v Karlíně. Boj o jeho přeměnu v muzikálovou scénu evropského významu nakonec vyústil v osobní tragédii.