Výstavy

Výstava k 50. výročí založení HaDivadla v Muzeu a galerii v Prostějově.

Vznik Hanáckého divadla byl v roce 1974 motivován záměrem mít v Prostějově divadelní soubor, který by naplňoval „kulturní politiku strany“. Osobnosti, které u jeho zrodu stály, však od počátku budovaly avantgardní nonkonformní divadlo studiového typu. Podařilo se jim vytvořit jednu ze zásadních scén české divadelní kultury, působící později v Brně už pod jménem HaDivadlo, kterou mimo jiné prošla i řada známých hereckých osobností.

Expozice čerpá z rozsáhlé loutkářské sbírky obsahující unikátní dokumenty předních marionetářských rodů a rodin, obzvláště moravských, a dále sbírky ochotnického loutkového divadla. Expozice nabízí jak typické loutky, dekorace, divadla a jiné dokumenty způsobem, který evokuje jejich divadelní funkci a historický kontext (sociální původ, společenské postavení a zázemí tvůrců, prostředí a atmosféru produkcí, konvence scénování, příznačný repertoár), tak loutky jako výtvarné artefakty neaspirující mnohdy na divadelní funkci.

Výstava Račte vstoupit do divadla vychází z polozapomenutého fenoménu divadelních cedulí, ukazuje jejich obsahový i formální vývoj a všechny funkce, které cedule a divadelní plakát plnily a plní: ve své době sloužily jako pozvánka na představení a často i jako umělecký artefakt, v současnosti jsou jedinečným pramenem teatrologického bádání, umožňujícím přesnou rekonstrukci repertoáru divadel. Výstava je však koncipována šířeji – jako obraz divadelního života v českých zemích od 17. století, kdy vznikaly první periochy řádových scén (předchůdci pozdějších cedulí), do poloviny 20. století, s přesahy až do současnosti.

Výstava přibližuje život a dílo významného básníka, dramatika, překladatele, editora a výtvarníka Ludvíka Kundery. Výstava se skládá především z fotografií Josefa Ruszeláka a sbírkových předmětů (korespondence, fotografie, rukopisy) z Kunderovy pozůstalosti.

Muzeum přibližuje fascinující svět filmu a nabízí zážitek pro děti i dospělé. Během návštěvy objevíte, jak film funguje, a poznáte jeho historii zábavnou a interaktivní formou. Originální exponáty propojují dějiny se současnými technologiemi. Stálé expozice bývají doplněny krátkodobými výstavami.

Muzeum představuje celoživotní dílo světově uznávaného filmového tvůrce Karla Zemana a jeho filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii 20. století. Expozice mapuje Zemanovu tvorbu od prvních animací a loutkových filmů ve čtyřicátých letech minulého století až po díla z jeho posledního tvůrčího období. 

V rámci stálé expozice se Barrandov Studio představuje prostřednictvím kostýmů, rekvizit a dalších kuriozit. Filmpoint nabízí náhled do zákulisí filmových řemesel, konkrétně do kostymérny, maskérny a dílny, kde vznikají filmové dekorace.

eSbírky jsou český internetový portál, který je určen k online prohlížení digitalizovaných sbírkových předmětů českých muzeí a galerií. Platforma slouží odborníkům, badatelům i laické veřejnosti. Obsah eSbírek tvoří zejména fotografie, audio – video nahrávky či 3D modely a je zpřístupněn bez finančního, lokálního a časového omezení.

Divadelní sbírka svojí rozmanitostí dokumentuje historii divadelního umění z nejrůznějších hledisek. Je soustředěna především na historii divadla v Čechách a na Moravě v 19., 20. a 21. století a to jak profesionálního, tak amatérského. Sbírka obsahuje okolo 750 000 předmětů.

Výstava představuje ilustrace – papírové koláže výtvarnice Venduly Chalánkové k nově vydané knize Mářiny paměti. U Janáčků. Zapsala Marie Trkanová podle vyprávění Marie Stejskalové, hospodyně v rodině Leoše Janáčka. Knížka nazvaná U Janáčků byla poprvé vydána roku 1959, poté ještě dvakrát v letech 1962 a 1998, a pokaždé se setkala s velkým ohlasem a oblibou u čtenářů nejen z řad milovníků Janáčkovy hudby.

Kdyby nebylo prvním plně elektrifikovaným divadelním domem bez záložních plynových rozvodů, obešlo by se otevření dnešního Mahenova divadla 14. listopadu 1882 standardní slavností. Technická vymoženost však přilákala odborníky i zvědavce, příznivce i odpůrce a učinila z otevření divadla senzaci a jedinečnou událost. Čím vším se pyšní budova někdejšího německého Městského, dnešního Mahenova divadla přiblíží e-výstava archivu NdB MAHENOVO DIVADLO *140.

I když hlavní předmět jeho zájmu tvořila literatura, zasáhla renesanční osobnost LUDVÍKA KUNDERY do mnoha dalších odvětví, zejména do divadla a výtvarného umění. Na přelomu 50. a 60. let 20. století navázal úzkou spolupráci s tehdejším vedením Mahenovy činohry, především s uměleckým šéfem Milošem Hynštem a dramaturgem Bořivojem Srbou, a přímo pro činohru NdB napsal několik her. Jeho autorskou a dramaturgickou spolupráci s činohrou NdB v 60. letech 20. století i dramatická díla později provedená Mahenovou činohrou připomíná nová e-výstava archivu NdB.

Interaktivní instalace vznikající v rámci 33. ročníku Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER!

Výstava připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Výstava prostřednictvím toho nejlepšího a nejzajímavějšího ze sbírek Divadelního oddělení Národního muzea ukazuje, jakými peripetiemi procházelo za více než dvě stě let postavení divadelních tvůrců ve společnosti.

Divadelní svět Brno v letošním roce iniciuje vznik celovečerního dokumentu Smrti a sny Evy Tálské – portrét divadelní básnířky o přední české režisérce, jejíž tvorba je úzce spjata s Divadlem Husa na provázku a Brnem. Ve spolupráci s Českou televizí vznikl v režii Robina Kvapila ojedinělý portrét výrazné ženské osobnosti. Premiéra dokumentu se odehraje v předvečer festivalu 23. 5. v sále Divadla Husa na provázku a bude doprovázena interaktivní instalací Po stopách Evy Tálské –symbolicky odkazující na tradiční divadelní „výprodeje“ Studia Dům.

Monografická výstava ESTER KRUMBACHOVÁ představuje autorčinu dvacet let nepřístupnou pozůstalost. Ester Krumbachová (1923–1996) od roku 1953 pracovala jako divadelní výtvarnice – nejprve v Českých Budějovicích, později v Praze. Podílela se na mnoha výrazných filmech české nové vlny. Ester Krumbachová patří mezi klíčové osobnosti české kultury druhé poloviny dvacátého století; její charakteristický literární styl a originální výtvarný jazyk určil vizuální, dramaturgickou i režijní podobu řady českých filmů a divadelních her a ovlivnil mnoho dalších umělců.

Tato talentovaná absolventka brněnské Janáčkovy akademie múzických umění (1973) dozrála během své divadelní praxe ve znamenitou protagonistku experimentálního pohybového herectví, svébytnou a mimořádně invenční herečku, režisérku, divadelní manažerku i pedagožku. Společně si připomeneme životní osudy Niky Brettschneidrové, neobyčejné ženy, signatářky Charty 77, které se podařilo po nucené emigraci společně s manželem Ludvíkem Kavínem vytvořit vlastní, osobité divadlo Theater Brett ve Vídni.

Oslava výročí 30 let od založení Ateliéru scénografie a znovuotevření Studia Marta s jeho zakladatelem Janem Konečným.